| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy?

 Celkem 29 názorů.
 Ivi + M + P 


Téma: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(10.8.2010 16:14:06)
Je to v souvislosti s jiným tematem.
Podobný krach kvůli dědictví už jeden máme v exrodině. Vycházím se všema, krom biootce, jsem naštěstí ta na jiné lodi :-)
Ale obávám se, že mne další čeká v té mojí rodině, až na TO dojde ~:(
Moje otázka :
Která z vás už takový rodinný krach zažila právě kvůli dědictví ??? Nemyslím příbuzné, ale VY samotné. Jaké to je, jak jste se cítily ? Máte vůči sourozencům čisté svědomí, ikdyž to nebylo třeba vaše rozhodnutí ?? Prosím piště vítězky i ty odsunuté.
 Saša, 2/98 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 16:20:56)
Ivi, psala jsem to tu před chvílí v jiném tématu... zdědili jsme s bratrem napůl barák po mamce. JE to starý barák ve kterém žije babička a má tam věcné břemeno. Ani jeden s bratrem se v tom domě nechystáme žít, ale momentálně ho nemůžeme ani prodat. Cpeme do něj peníze na nejnutnější opravy a rozhádalo nás to. Já jsem matka samoživitelka, takže mám o korunu nouzi, bratr je na tom finančně poměrně dobře a chce dělat víc oprav, než je nutné. Mě to mrzí, protože tenhle debilní barák je zeď, která se mezi mě a bratra po smrti mamky postavila
 a co jako 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 17:44:12)
Sašo-k tomu můžu jen napsat,že dědictví,ať už napůl,nebo jakkolv jinak,pokaždé se najde někdo,komu se něco nelíbí...
nebo je to tím,že rodiče za života tu rodinu tak trochu udržují a po smrti se to postupně rozpadne?~d~
 Monča+Kačka(5/04)+Martin(8/06) 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 16:30:33)
My jsme přežili bez úhony,neb jsme švagrovou vyplatili,přijde mi divné,když jeden sourozenec dostane dům a druhý nic,sice to byl dům starej,momentálně ho rekonstruujeme,ale stejně,kdybychom si museli dům koupit, zaplatili bychom peněz daleko víc.
Chápu situaci,kdy se jeden sourozenec cítí ukřivděně,že nic nedostal.
 kreditka 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 17:33:49)
Mám čisté svědomí manžel dostal barák manželovi sourozence rodiče podporují finančně, možná to pro někoho bude málo, ale babička je nemocná vypadá to že časem skončí na vozíku a my se o ni a o dědu budeme starat. Prodej domu by manželovi rodiče nepřežily a taková situace by nastala v případě kdyby měl jeden vyplácet sourozence. Barák je starý z první republiky - střecha původní apod. s manželem jsme do baráku investovali už fůru peněz a na vyplacení sourozenců bychom jednoduše neměli
 kreditka 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 17:34:25)
Jinak jestli to postaví zeď mezi sourozence no asi jo, protože už teď nejsou v jednom případě ideální
 chikamichi 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 17:40:23)
myslím, že kdyby lidi psali závěť, tak by řada nesrovnalostí během dědictví byla vyřešená, takhle je to fakt hodně blbý
 kreditka 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 17:46:38)
Jo to by bylo asi nejlepší, jenže to by závěť musela být v našich zákonech rozhodující. U jedněch lidí tady z vesnice uumřela babička měla sepsanou závěť kde uvedla co komu odkazuje a stejně to bylo k prdu závěť byla napadena, táhlo se to x let a nakonec to dopadlo tak jak by si paní určitě nepřála
 a co jako 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 17:53:45)
Kreditko-přesně!Přesně tohle má za sebou moje mamka,se svýma dvěma nevlastníma sestrama a jejich otcem,společným.Závěť notářsky ověřená,stejně byla napadena jednou ze sester a jak říkáš-takhle by si to jejich otec nepřál,chudák,ještě že to neví...
 alina 
  • 

Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(9.9.2010 15:28:35)
Zdravím všechny. Přesně vystiženo - nedořešené nebo jinak zmastěné dědictví mezi sourozence opravdu postaví zeď.Mám mladšího bratra,kterému zůstal po smrti rodičů velký zařízený dům.Já jsem se dědictví vzdala,protože doma slýchané přání rodičů bylo,že dům zůstane bratrovi a já "přece nebudu tak chamtivá,abych po něm chtěla polovinu vyplatit-vždyť by se musel na celý život kvůli tomu zadlužit,a já už jsem stejně vdaná a máme byt atd.atd".Respektovala jsem jejich přání-samozřejmě s tím,že brácha dům neprodá a zůstane v něm.Vždycky říkal,že ho prodá jenom přes jeho mrtvolu.No-asi by mi na fleku jeblo,kdyby si to rozmyslel a teď po letech dům prodal,za část peněz si koupil levnější byt a zbytek peněz by si užíval-pochybuju,že by mi něco dal,vždyť papírově nemám už na nic nárok.Bratr je sám,já mám velkou rodinu-a za vodou rozhodně nejsme.Splácíme hypotéku,všechno co máme,jsme si museli koupit.Brácha není zadlužený,živí jen sebe,šetří penízky,mým dětem při jejich narozeninách s úsměvem řekne,že je chudý strýček a popřeje jim potřepáním ruky nebo i zapomene,sem tam nějaká čokoláda...A ještě má občas chytré řeči-jak se může někdo v dnešní době zadlužovat hypotékama a půjčkama-on by si nikdy půjčku nevzal-Ha Ha-on se zadlužovat nemusel-když bydlení má,nábytek a veškeré spotřebiče ještě po rodičích,auto mu taky kupovala ještě mamka a taky má asi dost hloupou sestru...Měl by aspoň držet hubu a krok!No zůstali byste klidní při takových rozumech?Já jsem od přírody "introvert", takže jsem si to s ním nikdy nevyříkala,ale pravda je,že tu zeď vnímám hodně.Občas se kvůli tomu pohádám i s manželem,ale jelikož u nich v rodině je to v podstatě podobné /rodiče chtějí,aby dům dostal jenom jeden a nikoho nevyplácel-kde by na to vzal,že?/,tak nevím,jak to jednou bude.Holt nám nebylo souzeno dědit po rodičích.Jak se říká -co člověk nevyžení,to za celý život nenašetří!Ale mám poučení:u mých tří dětí nechci dělat stejné chyby-aby to mezi nimi taky nestavělo zdi!Snad se to povede!Ahojte.
 ...j.a.s... 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 22:19:21)
Kreditko, to já jsem pro heslo: dobré účty dělají dobré přátelé. A nevím, ale takové to, že sem tam dají rodiče sourozencům peníze je velký rozdíl s barakem, které má třeba hodnotu xkrát větší. Asi jsem sobec, ale nad větším obnosem peněz bych jen tak rukou nemáchla. Ano, péče o prarodiče by šla nějak zahrnout do finančního odpustku a to, co jste tam vložili. Ale jinak jsem jednoznačně pro vyplacení. Možná kdybych byla bohatá, tak bych to přešla...
 Kudla2 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 22:34:37)
Jasněnko, "nad větším obnosem peněz bych jen tak rukou nemáchla."

A co bys dělala? pohádala se s rodiči? nebo se soudila se sourozenci?

"Ano, péče o prarodiče by šla nějak zahrnout do finančního odpustku a to, co jste tam vložili."

Myslím, že to, co do domu dotyční vloží (např. do oprav), by se mělo odečítat zcela automaticky. Připadalo by mi sprosté požadovat vyplacení z baráku, který sourozenec opravil a zvýšil tak jeho hodnotu, na základě té nové zvýšené hodnoty, když jsem tam nehnula prstem.

Máme známé v okolí případ, kdy manželé vlastní chalupu a jeden z nich má syna z předchozího manželství. A ten druhý nechce chalupu opravovat, protože by pak děti, které mají spolu, musely tomu synovi vyplácet víc. Přitom ti rodiče nejsou nijak staří a je reálná šance, že ještě několik desítek let toto vůbec nebude aktuální.

Je mi z toho smutno - peníze budou, my nebudem. Měly by být jen prostředek k lepšímu životu, a my si jejich existencí život jen kazíme. Nechápu to.
 kreditka 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 22:35:01)
Tak jinak když bychom měli vyplácet manželovi sourozence tak se raději odstěhujem jinam, protože se nám to vyplatí víc než investovat do tohoto domu s nemocnými manželovými rodiči. Ono je rozdíl když někdo podědí nebo je obdarván domem ze 70. nebo 80. let a barákem pamatující první republiku - střecha původní ve špatném stavu už na ni šetříme, okna jsme vyměnily my nedaly se zavírat, byl to barák s 1 bytovou jednotkou, teď díky naším investicím jsou to jednotky dvě, jsou tu rákosové stropy, barák není zateplený, nemá fasádu, má jen částečně udělané nové rozvody elektriky a plynu (taky naše investice) jediné co ho dělá cennějším je velký pozemek, jenže nepoužitelný protože na něj není vjezd jinak bychom ho prodali a podělily manželovy sourozence, ale je prostě neprodejný. Kdybychom se odstěhovaly manželovy sourozenci sem nepůjdou a rozhodně nehrozí že by se starali o rodiče manželova sestra bydlí daleko a jeho bratr na ně z vysoka kašle. Babička s dědou chtěli aby tu s nima někdo byl tak jsme tu zůstaly, poté co jsme sem nainvestovali už skoro milion nám barák přepsaly a sourozence finančně podporují - není to žádné sem tam něco to my věř. Sourozenci mají také nějaké ty půjčky na bydlení, ale když připočtu naší péči o rodiče a nejnutnější opravu domu tak všichni dopadnem nula od nuly pojde
 Baba Jaga 


Re: Dědictví - aneb .... kdo přežil bez újmy ? 

(10.8.2010 18:15:17)
Mně osobně se to nedotklo, bylo mi 10, ale mojí mámy. Vyrůstala u babičky, když babička (tedy moje prababička) umřela, odkázala jí dům. Máma má ještě 2 sestry, které vyrůstaly s rodiči. Děda tu závěť napadl, vyhrál a dědictví se rozdělilo na pět částí, soud navíc rozhodl, že musí mámu vyplatit, takže za barák v okresním městě, který měl tenkrát hodnotu kolem 400 000 (dnes by to byly miliony) dostala máma díky podivnému odhadu necelých 30 000. Chtěla nový odhad, a děda jí dal takovou facku, ze spadla ze schodů. Nemluvila s nimi 10 let, až poté se nějak usmířila se sestrama a později i s rodiči, ale já je celé dětství nevídala, takže k nim ten vztah nemám. Navíc máma jim to odpustila, ale já ne, teď když mám sama děti nedokážu pochopit, že se mohli postavit proti vlastnímu dítěti.
 Alička 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(10.8.2010 18:31:47)
Babička měla byt, byli jsem 4 vnoučata a ona nám ten byt chtěla odkázat. ona to vyřešila ještě před smrtí, nechala si byt odhadnoutdocela brzo, takže cena byla nízká. cenu rozdělila na 4 části, 3 vnoučatům našetřila danou částku a 4 dostal byt. Bratranci chtěli peníze, byt dostal bratr, nikdo jsem se nehádali a všechno bylo v pohodě. Podotýkám, že cena bytu byla odhadnuta těsně po revoluci, takže nízká a byt má nyní větší hodnotu,a le nikomu to nevadí :-)
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(10.8.2010 18:34:52)
My jsme to teď taky řešili. Prarodiče mého manžela se rozhodli, že odkážou svůj dům rovnou vnukům, to znamená manželovi a jeho bratrovi a bratranci se sestřenicí. Když zemřel manžel tety, kteří v tom baráku žili a teta už nebyla schopná tam bydlet, hlavně kvůli nevyhovujícímu topení, tak se dům prodal, peníze se rozdělili mezi dědice a teta se odstěhovala do jiného města do bytu, který koupila sestřenice, která si pak postavila barák, došlo tam ke kolizi mezi bratrancem a sestřenicí, protože oni potřebovali peníze na svůj dům, takže to odprodali bratranci, ať se o mámu postará. Jenže teta, nebyl to ještě ani rok od smrti strejdy, tam byla nešťastná, během stěhování se jí ztratily nějaké věci, a ona obvinila mého tchána, svého bratra, že jí to ukradl, byla chvíli v péči psychiatra, ale nakonec si sehnala podnájem zpátky ve městě, kde bydlela celý život a odstěhovala se zpátky. Mězi tím začal bratranec taky stavět, prostavěl i ty peníze z toho bytu a dneska není schopný mámě sehnat nic jiného, protože ceny šly hrozně nahoru. Takže nemluví teta se synem, teta s bráchou (tchán), teta s dcerou a její rodinou, syn se sestrou a jejím manželem. Já vím, motanice, ale fakt ošklivý.
 Tereza 
  • 

Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(10.8.2010 19:48:26)
U nás to bylo tak, že rodiče nebyli mnoho let sezdáni, a vzali se 3/4 roku před tátovou smrtí, v podstatě proto, aby se usnadnilo právě řízení dědictví.
Jenže tomu moc nepomohli.
Živili se jako umělci, měli každý vlastní honoráře, oddělené finance, vlastní účet v bance a nějak rozvrženo, co kdo platí (táta tuším dům a jeho provoz, máma jídlo, oblečení). Když si kupovali auto, šli každý do banky a vybrali každý půlku nebo si navzájem poslali peníze. A stejně to bylo i s tím domem, což nedomysleli.
Takže v domě tátovi smrti byli sice manželé, ale majetek byl nabytý před uzavřením manželství.
Máma si tu svojí část nárokovala, tímpádem by se dům nedělil na třetiny, ale nejdříve vyčlenila ta polovina, kterou si máma kdysi zaplatila a na kterou by jako manželka měla nárok, a pak teprve by se dělila ta tatínkova polovina. Čili máma by v konečné fázi měla 1/2 plus 1/3 z 1/2. Dohromady tedy 4/6, já a sestra po 1/6. Jenže s tím sestra nesouhlasila, a doteď mi není jasné proč, s mámou vycházejí dobře a nemám pocit, že by byla nějaká superchamtivá, a navíc si ten dům stejně nemohla "vzít", ani se do něj nastěhovat.
Sestra trvala na vyřízení podle zákona, takže jsme každá dostala po 1/3. Vůči mámě mi to přišlo nefér a ještě větší jsem měla vztek, když se máma tvářila, že jí je to vlastně jedno! Nejdřív mi 2 dni s pláčem vysvětluje, proč je ta jedna polovina její a pak u notáře před sestrou řekne, že jí je to jedno. Do dneška jsem to nepochopila, i když už je to 10 let!
V současné době už to opravdu jedno je, protože dům jsme nakonec po 2 letech prodali, a maminka mně a sestře svou třetinu rozdělila. Díky tomu jsme s manželem koupili vlastní domek a jsme spokojeni. Už o tom nikdo nemluví, jen manžel tu a tam poznamená, že bychom mohli požádat sestru o příspěvek na bydlení na maminku, která tu má něco jako vlastní bytovou jednotku.
 a co jako 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(10.8.2010 20:16:51)
bravad-s tvýma závěrama nemůžu jinak než na sto procent souhlasit!!!!!!!
 chikamichi 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(11.8.2010 8:37:52)
Danielo tak to není zjisti si to přesně, to nepíšeš dobře, zajdi za právníkem a zjisti si to skutečně podle zákona
 bravad 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(10.8.2010 18:58:47)
Nám to komplet rozvrtalo rodinu. Jednalo se o dědictví mámy a jejích sourozenců. Mámu z toho vyšachovali (byla vyplacena. - Jak píše Daniela - musí to být podle úpravy v ČR spravedlivé.) Máma to nejdřív považovala za křivdu. Později, když viděla, jak se to vyvíjí, tak byla ráda. Barák zdědil strejda a teta (sourozenci). A přesně jak to líčí Saša: Teta neměla na údržbu a opravy. Takže všechno financoval strejda. Skončilo to kyselými hrozny, soudním vyvlastněním tety (!), fyzickým napadením manžela tety (ze strany strejdy), tr. oznámením na strejdu a jeho pozdějším odsouzením v tr. řízení. A hlavně: Nikdo z rodiny s tetou nemluví a ona nemluví s náma. Viděla jsem ji naposledy jako dítě. Pro mě závěr: Nejstrašnější je spoluvlastnictví nemovitosti. Když už, tak jediný vlastník. A druhý závěr: Majetek JE NA PRD.
 štěpánkaa 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(10.8.2010 20:39:37)
danielo, proč ne? Když to přepíše hned, tak může. V dědickém řízení budete dědit s bráchou na půl.
 kreditka 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(10.8.2010 21:26:37)
Jde stačí když ti ho daruje za života. Tak to naštěstí udělali tchánovci
 arantxa 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(10.8.2010 21:12:17)
Mě osobně se to také ještě nedotklo, ale před rokem se u nás řešil barák babičky. Nakonec babička přepsala barák na bratrance, neboť jediný nese příjmení svého dědečka. Babička má tři dcery a jednoho syna. Dcery, aby neměly k přepisu námitky vyplatila 50ti tisíci. Moji mamce to bylo tehdy hrozně lítoa hodně to oplatkala, neboť za 50 tisíc si dnes nic nepořídíš.
 M.Butterfly 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(11.8.2010 0:45:19)
Dozvěděla jsem se, že byt po babičce chtějí moji rodiče přepsat na mého syna. Jsem jejich jediná dcera, konflikty s nimi žádné nemám. Navíc děti mám dvě. Já už dlouho uvažuji o rozvodu a s tím bytem jsem tak trochu v duchu počítala, že bych měla případně kam odejít, až bude doma nejhůř. A taky že ho jednou zdědím. Ne že bych mému dospělému synovi nepřála vlastní bydlení, ale přijde mi poněkud nespravedlivé takto mě přeskočit. Nevím to zatím oficiálně, jen se mi to doneslo, dokonce snad že už ten převod byl zrealizován. Vlastně ani nevím, jak se zachovat, nejsem hamtavá, abych kvůli tomu dělala dusno, ale mrzí mě to, že mě obešli. Na náš byt budeme splácet hypotéku ještě mnoho let...
 Kudla2 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(11.8.2010 2:14:26)
butterfly, nemůže být kámen úrazu právě v tom rozvodu? že se rodiče bojí, aby vás manžel o byt nepřipravil?
 Dotaz 
  • 

Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(11.8.2010 11:54:53)
Taky se docela zajímám a je mi líto, že to takto většinou špatně dopadá.
U nás je situace taková, že moje mamka chce nechat přepsat domek ve kterém bydlí ona a nejmladší bratr na bratra. My další dva sourozenci jsme s tím nesouhlasili, takže zatím od toho snad ustoupila. Nevím jak to řešit, vím, že nejmladší bratr nemá peníze na vyplacení sourozenců a taky něco málo do domku už investoval (výměna oken). Ale i tak mi to přijde docela nespravedlivé, když mi ostatní jsme nic nedostali a vlastní bydlení nemáme.
Musí mít domek vždy jen jednoho vlastníka? Nevadilo by mi mít malý podíl na domku a moci tam jezdit v létě s dětma. Ale to je asi nereálné, že? Nebo ho i přepsat na bratra ale s podmínkou, že se o mamku ve stáří postará, je nemocná a pomoc by potřebovala. Jenže nejml. bratr je sám, nemá patrnerku a je pracovně přes týden pryč, jezdí jen na víkendy. Vše se dá řešit, když je vůle, ale neml. bratr je podivín a mám obavu, zda je vůbec schopný péči v budoucnu zajistit. Ach jo. Situace nanic. A já bydlím 300km daleko.
 Jaana2 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(11.8.2010 21:22:37)
tak pokud rodiče darují za života nemovitost jednomu z dětí, tak s tím sice ty další nemusí souhlasit, nicméně s tím těžko můžu něco nadělat. Je to majetek rodičů a můžou ho darovat komu chtějí - třeba útulku psů.


Jinak - v naší rodině - můj děda z otcovy rozdělil velmi nespravedlivě a opravdu dlouhá léta to bylo jako červená nit mezi sourozenci, dodnes to v sobě nemají uzavřené. Ze strany mamky to bývalo mohlo být opravdu dobré s tím, že domek po babičce a dědovi se nechal jednomu z vnuků za souhlasu všech dědiců, protože tento vnuk prohlásil, že tam bude bydlet, tak se dědici nechali vyplatit ani ne z odhadní ceny. Jakmile byl domek přepsaný na vnuka, vzápětí ho prodal za několikanásobek ceny. S ním nemluví nikdo dodnes, s jeho rodiči ostatní mluví , ale nikdo si není jistý, jestli o tom věděli či ne, jestli se to chystá udělat. Nejde o ty peníze, ale o princip.


 Persepolis 


Re: Dědictví aneb Kdo přežil bez újmy? 

(11.8.2010 12:06:36)
V rodině mého tchána způsobily restituce(stateček + pár hektarů polí) naprostý rozkol, kdy 4 sourozenci, kteří se kdysi měli rádi, spolu už 20 let nepromluvili slovo. Nikdy nepochopím !
 Ivi + M + P 


čtu a děkuju ! 

(13.8.2010 13:52:04)
Děkuju všem, které píšete zkušenosti, převážně smutné ~:(

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.