Otázka
Odpověď
Re: Soustředěnost
6.3.2004 12:21:53 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
podle toho, jak popisujete synovo chování, si nemyslím, že by se jednalo o znak hyperaktivity ani potíží s pozorností. Jestliže by byl syn opravdu nepozorný a nesoustředěný, paní učitelka by byla jistě první, kdo by Vám takovou věc oznámil a potvrdil. Takže pokud se Vámi popisovaný problém objevuje jen doma, pak je to opravdu možná tak, jak říká Váš syn. Prostě ho to v danou chvíli nebaví (to přece známe i my všichni dospělí), nebo je písmenko o něco těžší či se synovi méně líbí. V každém případě bych synovi toto vysvětlení věřila, ať se to může zdát zvláštní, ale v první třídě mi tato vysvětlení přijdou zcela pochopitelná.
Navíc pokud by se jednalo o jakoukoli poruchu pozornosti, projevovala by se ve všech oblastech života.
O souvislosti motorického a logopedického vývoje by napsáno už spousty studií i knih. Je velmi pravděpodobné, že tyto dvě oblasti spolu úzce souvisejí. Často se také maminkám, jejichž děti začnou brzy chodit (např.
před dosažením jednoho roku) radí, aby se snažily nenápadně posunout vývoj zpět k lezení různými hrami. Např. na zemi trénujeme s dítětem chůzi jakou má pejsek či kočička (tedy po čtyřech) či plazení. Je také možné koulet po zemi balóny či posílat autíčka.
Jemnou motoriku leze posilovat nejen kreslením, ale i stříháním a vytrháváním z papíru, stavbou různých stavebnic s malými částmi, skládáním oblíbených puzzle, modelováním, navlékáním korálků apod. Na posílení jemné motoriky není nikdy pozdě.
Myslím, že máte báječného syna a jistě si to myslí i paní učitelka. Já bych mu přála, aby mu přístup ke škole vydržel co nejdéle.
Mgr. Jitka Jeklová
podle toho, jak popisujete synovo chování, si nemyslím, že by se jednalo o znak hyperaktivity ani potíží s pozorností. Jestliže by byl syn opravdu nepozorný a nesoustředěný, paní učitelka by byla jistě první, kdo by Vám takovou věc oznámil a potvrdil. Takže pokud se Vámi popisovaný problém objevuje jen doma, pak je to opravdu možná tak, jak říká Váš syn. Prostě ho to v danou chvíli nebaví (to přece známe i my všichni dospělí), nebo je písmenko o něco těžší či se synovi méně líbí. V každém případě bych synovi toto vysvětlení věřila, ať se to může zdát zvláštní, ale v první třídě mi tato vysvětlení přijdou zcela pochopitelná.
Navíc pokud by se jednalo o jakoukoli poruchu pozornosti, projevovala by se ve všech oblastech života.
O souvislosti motorického a logopedického vývoje by napsáno už spousty studií i knih. Je velmi pravděpodobné, že tyto dvě oblasti spolu úzce souvisejí. Často se také maminkám, jejichž děti začnou brzy chodit (např.
před dosažením jednoho roku) radí, aby se snažily nenápadně posunout vývoj zpět k lezení různými hrami. Např. na zemi trénujeme s dítětem chůzi jakou má pejsek či kočička (tedy po čtyřech) či plazení. Je také možné koulet po zemi balóny či posílat autíčka.
Jemnou motoriku leze posilovat nejen kreslením, ale i stříháním a vytrháváním z papíru, stavbou různých stavebnic s malými částmi, skládáním oblíbených puzzle, modelováním, navlékáním korálků apod. Na posílení jemné motoriky není nikdy pozdě.
Myslím, že máte báječného syna a jistě si to myslí i paní učitelka. Já bych mu přála, aby mu přístup ke škole vydržel co nejdéle.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
