Diskuze : Hlavní : Umělé oplodnění

Kudla, tak jde o různé typy zábaviček, které můžeš zatoužit protáhnout. V Českém Krumlově na wellnes zjistíš, že 2. den tam hraje filharmonie s nějakým světovým sólistou, do práce zavoláš nebo si vezmeš sick day, ale pokud jsi slíbila dítěti, že přijdeš dneska, tak to zkrátka uděláš (pocit, že je zklamané, by ti tu árii zkazil) - nepíšu o tobě, takto to mám já.

Další argument pro mateřství 30 a výš je fakt, že my matky nevybouřený jsme kolem čtyřicítky dost řádily, někdo jenom kalil, někdo dokonce hledal "opravdové lásky", já jsem měla štěstí na to poslední těhotenství, takže opět prd

libiku,

ještě k tý "ratata párty" - pokud o něco takovýho stojíš, tak k tomu najdeš parťáky spíš v těch 20 než v těch 40, čtyřicátníci jsou v tomhle směru spíš vyklidnění a pokud je někdo v tomhle věku pravidelnej slavič v tomto stylu, tak by mi blikala docela kontrolka, kdežto v těch 20 je to normální.

Pro mě osobně další bod pro to trochu počkat (i když asi ne až do těch 40)

Libik, souhlas, a tohle


"Z druhé strany, to co mi do života přinesly se nedá bez kýče ani popsat a někdy si říkám, že jsem jich měla mít 9"

je moc hezký.

monty,já mám pro sebe tři volný večery týdně a skvělé dva až tři dny, kdy se ovšem neflakam, ale chodím do práce. stojí to bratru 20 měsíčně a rotom je v tom velmi zapojen muž. nicméně, s tím, co jsem měla před dětma, se prostě absolutně tenhle stav nedá srovnat. z mého pohledu je to stále buď a nebo

Monty,

to teda nesouhlasím.

Respektive takto: souhlasím s tím, že to je věc rozhodnutí, a jistě by člověk mající vhodné podmínky (dostatek prostředků a/nebo osob ochotných prakticky neomezeně hlídat) mohl žít prakticky jako za svobodna, ale:

- kdo z nás to má (prachy na neomezené hlídání nebo osoby ochotné hlídat, kdykoli si vzpomenu?
- co ta stránka, že když si člověk už to dítě "pořídí", tak mu chce taky něco předat ze sebe, což by mohl jen těžko, pokud bude neustále v haj.zlu?

Pokud jde o mě, tak jsem rozhodně s dětma neměla tolik času pro sebe jako před nima, a většinu toho času jsem "spotřebovala" na práci a profesi, která mě baví. Ale na koníčky v tom rozsahu, kterej byl dřív (několikrát týdně večer, cca dva víkendy v měsíci), prostě už prostor nebyl.

Nelituju toho v žádným případě, a taky si nemyslím, že s pořízením dětí život končí, jen rozporuju, že by to bylo prakticky beze změny. Není a ta změna je veliká.