Diskuze : Hlavní : Tábory

Martasino, my máme strašně konzervativní děti. Starší (25) ji málo věci, mladší teď na ultra all v Turecku, kde byly destiky různých jídel, sýrů, uzenin, pomazánek atd. točil grilovaná kureci prsa, hranolky a krokety. Občas rajčata a okurku, aby mi udělal radost. Ke snídani michana vajíčka nebo volske oko.

Na táboře a ve škole ale sní skoro všechno,pokud v tom nejsou houby. Ale vůbec nemá zájem ochutnávat neznámá jídla.

TaJ, tak jestli jinak schopný komunikovat je, tak z toho vyroste. Já taky měla období, kdy chtít něco v obchodě po prodavačce nebo na úřadě otevřít pusu, bylo nepředstavitelné. Samošku jsem teda zvládala, to jsem byla zvyklá od mala, chodila jsem utrácet kapesné za lízátka a pendreky . Syn zatím extra problém nemá, ale zatím asi kupoval jen zmrzlinu, limonádu, nějakej fast food apod. stánkový věci. Sám v obchodě asi nebyl. Dcérenka se nežinýruje, sice umít jen pár slov, ale suverénně nakráčí k okýnku a poručí si na ubohé obsluze, která jí většinou nerozumí hranolky (to se dá i pochopit, aiskím (ice cream) a ajspití (myšleno tříšť). Na pouti jsem jí zkusmo s bankovkou poslala koupit lístky na labutě, vyšplhala po schodech, plácla to před kluka v pokladně a ukázala na kolotoč a mlela něco ve své hatmatilce, kterou pořádně nerozšifrujeme ani my. Já ze spodu ukazovala na prstech, že chceme lístky dva. Kluk byl zmaten, ale lístky vydal, malá je spokojeně sebrala, řekla "bay" a slezla ke mně. Ta se neztratí

sourir, Taj, mě přijde, že se toho hodně změnilo, na ty jídelní lístky v jídelnách se hodně dohlíží, ověřuje se výživová hodnota, apeluje se na kuchyně, aby do mouky přidávaly i cizrnovou apod., ke všemu je čerstvá zelenina a ovoce. Přijde mi, že se fakt docela snaží Že za těch např. 35,-- dělají docela svoje maximum

Já jsem teda na děti vždycky apelovala, aby aspoň ochutnaly, neošklivily si věci, které neznají, v jednu dobu jsem domů brala pro sebe oběd, který jedly v jídelně i děti, a to už jsem potom fakt zakročila, když brblaly - jelikož bylo evidentní, že jídlo JE promyšlené a rozumně uvařené.

Bouřko, u nás je ještě jeden problém a to, že syn si odmítá jít sám něco koupit, i kdyby ten obchod v dosahu měl, prostě se bojí komunikovat s lidmi, které nezná, ačkoli se ho snažíme to naučit, i když vysvětlujeme, že v sámošce stačí říct jen dobrý den a nemusí nikomu o nic říkat apod...vrchol zatím je, že si někde v restauraci řekne, co chce k pití. Přitom jak jde o vlaky, tak se dokáže bavit i s lidmi, které moc nezná, i v tom kroužku to fungovalo hned od prvního dne, ale jinde je to prostě problém...ale věřím, že i tohle brzy nějak zdoláme

Rodinova, odmítám se v životě řídit podle toho, že by mohla nastat nějaká apokalypsa. Jinak nevidím důvod, proč by si jeden neobstaral něco, co je ochoten jíst, neleží-li nemohoucně a opuštěně v nemocnici (a nemocniční strava je obecně hamba) nebo není hozen do situace, jako je dítě na táboře (což tomu mému nehrozí).