Holky, Péťa mi poslala moc zajímavý text o doprovázení onkologicky nemocných dětí, je to ale moc těžké se tím prokousávat, nicméně na konci jsem našla úžasný citát, který snad může být povzbuzením pro nás všechny, tak ho sem kopíruji:¨

„Musím si být také vědom, že i k mému životu patří utrpení. Dříve nebo později narazím také já na příčný trám, který překříží můj život a změní jej v kříž. Kříž nebere žádný ohled na stáří, postavení nebo bohatství. Je skutečností v každém lidském životě, u jednoho dříve, u jiného později. Utrpení způsobuje u každého duševní krizi. Jeví se sice jako věc vnější, vyžaduje však osobní vnitřní přijetí. Krize zasahuje člověka i v jeho víře a je výzvou této víře. Kříž stojí před námi – může být pro nás ustavičnou hrozbou, ale také výzvou, skrze kterou můžeme přijímat Boží poselství. To nás neosvobodí od utrpení, může nás však osvobodit od nesmyslnosti a neplodnosti.“

Ty poslední dvě věty, to je přesně ono, takhle to prožívám.