Já když sem byla s dcerou v dinoparku, tak sem si slibovala super zážitek z 3D filmu o dinosaurech. No... nahnali nás do nějaké místnosti, kde ani nebyli sedačky, skupinka zoufalců s rozjívenýma děckama stála před plátnem. Děti ztrácely tři dé brýle, hledaly se ve tmě, děcka dupaly po nohách ostatním dětem i dospělým, děcka brečely, dospěláci chytli schízu, že sme v malé uzavřené místnosti. Pak se pustil tři dé film. Dinosaurus trčel do půlky místnosti, ti co ztratili brýle, byli rádi. Děcka křičely a pobíhaly po tmavé místnosti, dospěláci je honili, a když někoho chytli, snažili se poznat, jestli je to dítě jejich. Někdo začal brečet "já chci ven", nastala solidní panika.
Když sme vypadly, dcera si vlezla do dinosauřího vajíčka, skrčila se tam, že už nic vidět nechce, a že chce zmrzku. Koupila sem jí teda zmrzku, na to dostala průjem, a s průjmujícím dítětem sem se vydala na strastiplnou cestu zpátečním dinosauřím vláčkem. Až se budu chtít zbláznit, absolvuju to eště jednou.
Teď máme namířeno do zoo