Rodinova, já primàrně psala o tom, že je omyl myslet si, že hlad někoho donutí sníst něco, co nejí. Nedonutí, pokud k tomu má přímo odpor. To že řada dětí zase nesní něco, co nezná, je známý, dá se s tím při rozumné individuálním přístupu pracovat, ale furt jsou konzervy, které se toho netknou. S tím se váže fakt, že řada dětí některé potraviny nezná, protože je rodiče nepovažují za kvalitní a nemají zájem, aby to jejich děti jedli. A že by hromadné stravování jaksi mohlo vzít na vědomí fakt, že výběr v obchodech je značně pestřejší než před 30 lety. A že je v pořádku, když děti neznají levné blivajzy a ani je netouží jíst. A že spíš než se ohrazovat nad zpovykaností dětí by bylo rozumnější nabídnout nějaký výběr, aby se děti skutečně najedly. Z jednoho vynechanèho jídla se nic nestane, ale pokud dítě nejí delší dobu, zadělávà to na problémy.