Jenže to prostě nemá s projektem nic společného.

Může to být nějaký tematický den/týden, pokud ty aktivity spojuje společné téma (zažila jsem téma Pohádka, Vánoce ve světě, Den země, někde se pracovalo po třídách, někde v těch namíchaných skupinách podle zájmu).

Ale projekt/projektový den má úplně jiné znaky. Primární je žáky zvolený cíl, žáky navrhnutý proces a žáky realizované dílo. Projektové vyučování je celá koncepce, jsou na něm založené školy. I kdyby se škola postavila do role zadavatele projektu, tedy určila cíl, ke kterému žáci mají směřovat, pořád je v tom ten proces plánování, realizace jednotlivých kroků, vytváření dokumentace a prezentování díla, který je zcela na žácích. Učitel se v tom vyskytuje pouze jako průvodce, poradce, "stavební" dozor.
A ano, v takovém projektu je možné mít řadu namíchaných skupin, kdy každá se zabývá částí toho díla, takže takový školní projekt už je sakra těžká věc zejména na koordinaci a řízení. Proto celoškolní projekty na ZŠ dávají smysl třeba na menších školách. Viděla jsem školu, kde si takhle upravili školní zahradu, kde žáci i stavěli nějaký přístřešek, plot apod....

To, že vedení nařídí, každý učitel si vymyslí nějakou aktivitu v rámci svého předmětu a děti stráví den na té aktivitě nebo procházením těch aktivit není projektový den. Je to akce školy, které může přispívat k lepší atmosféře, podpořit vztahy mezi žáky, vzbudit zájem o některé předměty...ale taky nemusí. Sama popisuješ, co se děje u pouhého zapisování na aktivity, potom na těch aktivitách, kam jsou přesunuti ti, co chtěli jinam, učitelé naprdnutí, protože ztratili den z toho, co musí stihnout v běžné výuce...ona totiž takto pojatá nárazová akce nemůže nic z té běžné výuky nahradit, je prostě navíc. Moje zkušenost je, že u dětí takový den vyvolává nadšení, protože "se neučí" (a koho to nebaví, ten do školy ten den nejde), u učitelů spíše znechucení, že přicházejí o hodiny, které mohou být mnohem smysluplnější.