| Afima | 
 |
(8.11.2009 15:00:00) Manžela mám hrozně ráda, přesto jsem se víceméně definitivně rozhodla to ukončit, především pro naprostou ztrátu důvěry. Prostě nemůžu žít s ním, ale mám pocit, že ani bez něj. Rozváděly jste se některá (některý), ikdyž jste partnera stále milovaly?
|
| Eva | •
 |
(8.11.2009 15:07:08) Musím napsat anonymně - mám to úplně stejně jako ty - manžela miluju a život bez něj si nedovedu představit (a není to kvůli zázemí nebo penězům), ale už mu asi nikdy nebudu věřit a tak se odhodlávám... Vnitřně tuším, že to stejně nikam nepovede a dřív nebo později to bude muset skončit....
|
| Moulinka | 
 |
(8.11.2009 15:25:54) Rozvádím se, manžela miluju, ale našel si jinou. Došla jsem po 3/4 roce k tomu, že mu štěstí přeju. A zůstáváme dobří kamarádi. Cokoliv potřebuju zařídí, přiveze odveze, o dceru se vzorně stará. Možná, že už nemiluju a ráda ho mám a nikdy mi nevymizí s paměti.
|
| Afima | 
 |
(8.11.2009 15:45:57) Kdyby si můj manžel našel jinou, tak by mě to sice hrozně bolelo, na druhou stranu by to tím alespoň rozseknul. U nás ovšem nic takového nehrozí, je na mě hrozně fixovaný a nebude to lehké. Hlavně děti, to už mi i vyhrožovala tchýně, že v případě rozvodu mi je vezmou.
|
| Eva | •
 |
(8.11.2009 15:47:47) Tak potom jde o dluhy - ta nedůvěra? Děti ti nevezmou - neboj. Musela by jsi být např. alholik, aby k tomu došlo....
|
| Afima | 
 |
(8.11.2009 16:00:07) Jo, dluhy a pití. Tedy, není to žádný ochmelka, já bych ho označila za vysoce funkčního alkoholika, jestli můžu parafrázovat terminilogii z psychiatrie. Rád si přihne, přitom ale nezanedbává své pracovní povinnosti, v práci je naopak fakt dobrej. I celkově si umí máknout, líný není, spíš naopak. Musím objektivně uznat, že má více dobrých vlastností než špatných. Ovšem těch několik špatných spolehlivě převálcuje všechny ostatní. Ani já nejsem žádná manželka roku, ale která je, že jo
|
| Eva | •
 |
(8.11.2009 16:07:12) A rozhovor o těch problémech asi nepomohl.... Ale co s takovým, že? Bude jiný a lepší....
|
| Afima | 
 |
(8.11.2009 16:32:27) Rozhovorů proběhlo mraky, se stále stejným výsledkem - když už se půjde na pivo, tak jen společně a bla bla bla. Zajímavé je, že jsem mu tisíkrát uvěřila, ale po tísícijedna to nejde. Najednou se to zlomilo a šlus. Ty dluhy nejsou nijak závratné, ale na první milion se mi už fakt čekat nechce
|
| Ráchel, 3 děti | 
 |
(8.11.2009 23:26:10) zkusit dát nůž na krk - léčení, nebo rozvod? vím o případech, kdy to zabralo...
|
| Jana + 3 rošťáci | 
 |
(9.11.2009 7:02:42) Já zase prožila, že neee. Poslala jsem ho na léčbu antabusem, pak i do léčebny a nic. Nepohla moje láska ani maličká dceruška. A to jsem podávala žádost o rozvod, pak jel na chvilku do léčebny, já žádost stáhla, ale pak dál pil jako duha....
|
| NikaXS | 
 |
(9.11.2009 9:15:19) Ja se rozvadim a manzela miluju strasne moc. Myslela jsem si porad, ze by se lide meli rozejit (zvlast kdyz maji deti) az v dobe, kdy uz se opravdu nemaji radi, ale kdyz to nejde, tak to proste nejde. Laska nelaska. Rozvod bez lasky je ale urcite lehci. Kazdopadne souhlasim s tim, ze laska ma k nenavisti jen krucek, ale taky si myslim, ze pokud muze opravdu nenavidite, tak je to proto, ze ho stale milujete.
|
|
|
|
|
|
| Mar a Kaja | 
 |
(8.11.2009 16:23:47) Pokud by slo jen o dluhy, nemusela by ses rozvadet, staci se dohodnout na zuzeni SJM u notare nebo zazadat o jeho zuzeni soud... Ale to je jen napad, kdyz se obavas samotneho rozvodu.
|
| Andrey | 
 |
(8.11.2009 16:26:38) u opravdu velkych a jiz vzniklych dluhu..zuzeni SJM nestaci bohuzel...
|
| Eva | •
 |
(8.11.2009 16:29:58) To ale taky nestačí ani rozvod, protože vše, co vzniklo za manželství je společné...
|
| Mar a Kaja | 
 |
(8.11.2009 16:37:38) Evo, souhlasim. Dnes bych uz klidne doporucovala kazdemu, kdo si aspon rochu mysli, ze bude mit problematicky rozvod, aby spolecne s navrhem na rozvod, svereni deti do peci, navrhy na vyzivne podaval taky rovnou na zuzeni SJM. Ten rozvod se muze vyzne casto tahnout az presprilis dlouho a porad je vse v SJM...
|
| Eva | •
 |
(8.11.2009 16:51:48) A já bych ještě doporučila všem předmanželskou smlouvu - nechápu hrdost a zároveň blbost všech (včetně mě), kteří si myslí, že jim se to nemůže nikdy stát a nebo že se dohodnou... Škoda že mně to nikdo tehdy nedoporučil...
|
| Mar a Kaja | 
 |
(8.11.2009 17:20:24) Evo, nechci Ti brat iluze, ale predmanzelska smlouva tady je na nic. Ono v ni totiz nemuze byt obsazeno nic co by bralo nebo davalo jednomu z manzelu to, co mu podle zakonu nalezi. Takove ty klauze, ze kdyz mi budes neverny tak zaplatis milion jsou nevymahatelne, odporuje to zakonum, respektive pod zadny zakon to nespada, mozna maximalne urazka na cti, ale za tu zatim vzdy byla prisouzena max. verejna omluva. Neni to tady jak v Americe nebo treba i v Anglii, kde je ten pravni system zcela jiny a lze pak do premanzelske smlouvy napsat cokoli. Lepsi je porad zuzeni SJM po uzavreni manzelstvi, ma vetsi vahu.
|
| Eva | •
 |
(8.11.2009 17:23:35) Kvůli tomu jsem to nemyslela, ale spíš ještě před manželstvím jde myslím napsat, že jaké dluhy si natropíš, tak ty jsou jen tvoje a naopak... Ale pokud ne, tak určitě jak píšeš - udělat zúžení SJM hned po svatbě.
|
| Mar a Kaja | 
 |
(8.11.2009 17:57:22) Evi, ono je jak u predmanzelske tak i u rozdeleni SJM ohledne dluhu plati, ze veritel musi byt predem seznamen s obsahem respektive s existenci techto smluv, z cehoz vyplyva, ze pokud uz neci milacek manzel o tom jaksi zapomene rict, tak pro veritele porad plati, ze je to spolecne. Kdyz uz se nekdo zacne poradne zadluzovat, tak spise ohledy nebere na jine. Existence takoveho dokumentu je dobra jednak pro zpetne vymahani po manzelovi a taky pro to, ze s temto dokladem lze obihat ruzne instituce v momente, kdy se tusi, ze by mohlo k nejakemu zadluzovani dojit.
|
| Eva | •
 |
(8.11.2009 18:00:52) Takže jestli jsem to dobře pochopila - v podstatě to i to řeší jen, že dluhy můžu vymáhat po manželovi (bývalém), ale když se na mě věřitel obrátí, tak to budu muset zaplatit za toho, kdo dluhy udělal? To je hnus..... :-(
|
| Mar a Kaja | 
 |
(8.11.2009 18:10:31) Evo, pokud se nedohodnes s veritelem tak v podstate ano. Pokud dluzi bankam a nesdelil jim to, tak je to pak v podstate podvod a budou ochotni to resit. Navic u bank lze tomu predejit i osobne, staci dojit do bank, kde manzel ma ucet a dodat jim sama takovou smlouvu (kdyby nahodou). Pujckam mezi znamymi lze predejit, ze vsude neustale prohlasova jak je vsechno pekne rozdelene, aspon pak nemuzou rict, ze o tom nevedeli. Ale takovy nebankovni sektor...jim je to jedno myslim po kom co dostat, hlavne dostat.
|
| Eva | •
 |
(8.11.2009 18:23:32) Díky za info.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Mar a Kaja | 
 |
(8.11.2009 16:32:06) Andy, to vim. Nejdriv se zuzi a potom se musi soudne rodelit, jako by slo o rozdeleni SJM, ale porad to nechrani pred veriteli, jen se pokud s nimi dohodne. Mam pocit, ze uz jsme se tu ale potkaly. Taky se rozvadim, od momentu snahy o dohodu mam ted 11 mesicu, od podani na rozvod a svereni male do peci pres 7 mesicu, blizajsi vyhlidka na ukonceni aspon soudu o dite a vyzivne tak pulroku...
|
| Andrey | 
 |
(8.11.2009 16:46:56) pul roku..to bud rada :) me rekla nedavno soudkyne, ze se taky muzem klidne rozvadet cely zivot  no do smichu mi v tu chvili nebylo
|
|
|
|
|
| Misena+2 |
 |
(9.11.2009 7:03:22) Můj táta je alkoholik a dokud jsme se sestrou byly menší, také byl celkem funkční. Máma nikdy nebyla tolik tvrdá,aby od něj odešla nebo si požádala o rozvod....on pít nepřestal a postupem se všechno hrozně zhoršilo - míra pití, jeho funkčnost - později přišel o práci, kamarády a začal vysávat mámu. Zpětně musím říct, že udělala velkou chybu, že se s ním nerozvedla. Myslím, že máš ještě jedinou možnost: chtít po něm jít na léčení a do smrti ABSTINOVAT. Je to strašné, ale bez abstinence to bude jen horší....
|
|
|
|
|
|
|
| Andrey | 
 |
(8.11.2009 15:49:24) no ja se rozvadim uz temer dva roky, takze je to docela tezky, z pocatku jsem toho cloveka mela rada, ale jak postupem casu se odkryvalo co vse mi nalhal..zjistuju, ze je opravdu pravda, ze laska a nenavist jdou ruku v ruce...vsem rozvadejicim se..preji pevne nervy a rychly rozvod
|
|
| Dandy+Vojtíšek a 3 Mušketýři | 
 |
(8.11.2009 16:31:23) A on své dluhy a pití přiznává? Nevyřešil by to třeba 3 měsíční pobyt v léčebně - on sám změnu nechce i za cenu, že ví, že pokud to neudělá příjde o vás? Je mi to líto i když vás neznám, když vidím, že ho ráda máš .. a jde vlastně o "nemoc" ze které by možna šlo "jít ven". Já se teda přiznám, že v okolí mám lidi, kteří se všichni skoro pravidelně aspon jednou týdně připijí (neříkám do němoty, ale prostě buď si dají doma do nálady, nebo jdou do hospody atd.) jinak opravdu fungují, chodí do práce, nosí peníze, o rodinu se starají....
Je to asi hodně těžké a jen ty znáš podrobnosti. Jen ... pokud to v tobě hlodá, a opravdu cítíš že ho máš tolik ráda - a byla by byť 1% šance, že by se dal umluvit a šel by se "léčit" tak i dluhy se pak nějak zaplatí ... a bude líp .. a budete rodina.
Tos asi slyšet nechtěla že? Promiň - jen vám držím palce a přimlouvám se ... zkuste to ještě řešit a zachránit si manželství. Jasně, můžeš si říct najde se jiný a lepší .. a nebo taky najde se jiný a stejný nebo horší
|
| Afima | 
 |
(8.11.2009 16:39:16) Jednou týdně by to bylo ještě O.K. Já jsem bývala pořádná pařmenka, vlastně na jednom tahu jsme se dali dohromady. Nejsem žádný abstinent, ale když se třeba jeden den cinknu, tak zas mám na dlouho pokoj. Nebo třeba zajdem s kámoškou na dvojku bílého, ale řeknu si dost a jdu domů. On není na maděru každý den, ale každý den si něco prostě dá. Nejčastěji po práci na pivko a tam se kolikrát zapomene. On už navrhoval ambulantní léčbu, ale zatím skutek utek.
|
| Eva | •
 |
(8.11.2009 16:53:14) U nás je to přesně to samé a jeho argument je, že je přece normální si dát po práci jedno nebo 2 pivka - jenže kolikrát u toho nezůstane a nebo si doma dá ještě panáčka :-(
|
| Afima | 
 |
(8.11.2009 16:57:55) Přesně, kdyby to byla dvě pivka, tak neřeknu ani popel. Jenže to se málokdy povede. Proto než provokovat hada bosou nohou, tak se mu raději vyhnu, což v našem případě znamená hospodu po práci obejít obloukem.
|
| Natascha | 
 |
(8.11.2009 17:10:56) Mně se docela ulevilo, když jsem si uvědomila, že ho můžu dál mít ráda, ale není dobré, abych s ním žila, prostě jsou tam věci, které nejsem ochotná ve vztahu tolerovat.
|
|
|
|
| Dandy+Vojtíšek a 3 Mušketýři | 
 |
(8.11.2009 17:29:48) NO taky přiznám, že mi vadí, když si manžel doma "něco dá". Do hospody nechodí, ale doma si občas dá. Pivko ani ne - spíš domácí slivovičku nebo myslivce. Neopije se nikdy - to ne - protože ráno pak jede autem... ale vyloženě domácí pohodu vidí v tom, že po práci příjde a po večeři si "jednu zdravotní dá" ... Proto jsem se tak ptala - protože vím, že ani tohle by doma některé netolerovaly (i když jak píšu opilého jsme ho neviděla nepamatuju a do hospody nechodí ...) jen mi prostě příjde, že téměř všichni řeší ale nepozastavují se nad tím, že si jejich partner zajde na pivo, nebo si doma dá ... a prostě spíš se na mě dívají stylem jako "no a co ať si dá - má tě rád, chodí do práce, vydělává, do hospody ti nechodí abys ho pak 3 dny neviděla atd." Tak pak to prostě přestanu řešit a říkám si, že je to asi normální, že si ti chlapi prostě občas dají no. Alkoholismu jako takového se fakt bojím ... strejda dopadl hodně špatně, a vždy jsem odsuzovala tetu, že s ním je, když on je takové hova*do s prominutím ... nicméně dobře se to říká někomu, když nejsem na mítě té o jehož chlapa se jedná ... a že ten život není jen o chlastu, ale taky i o tom dobrém co ten člověk pro mě udělal atd.
Manžel ví, že se s ním hodláš rozvést? Nepomohlo by prostě dát poslední ultimátum stylem - buď prostě zítra semnou půjdeš " někam" nebo půjdu já dát žádost o rozvod, protože takhle dál žít prostě nemůžem ... Myslím si, že pokud už aspoň trochu uvažoval o léčbě tak vás nenechá odejít 
Já nevím co už vše je "nenormální" ... myslím si, že když si dá chlap po práci fakt to pivko a pak funguje naprosto normálně tak je to ještě ok. Jako jasně - spousta lidí řekne, že to pak bude jen a jen horší .. ale nemusí to tak být. Spousta alkoholiků nezačala tak, že si dávali dvě pivka denně - spíš nezačínali nijak a rovnou spadli do chlastu a to tak, že denně otočí půllitr tvrdého.
|
|
|
|
| Raduza | 
 |
(8.11.2009 18:29:23) Já se nerozvedla, ale kdysi rozešla s alkoholikem. Není to to stejné, ale milovala jsem ho hrozně moc. Ale prostě to není život. Oni mají na prvním místě chlast. Můj děda pil a manželův otec taky (docela se bojím, prý je to dědičné). Afimo, je mi tě líto, ale prostě opravdu nic jiného, než rozvod, není řešení. Bude vám líp. Tobě, dětem. A abych pravdu řekla, nevěřím na vyléčení alkoholismu. To je pokoj třeba tři měsíce a pak do toho zase spadne. Rok chlastá, pak půl roku pokoj a zase. Prostě celý život. Čím dřív to rozsekneš, tím líp. Přeji hodně síly.
|
| Adámkovci | 
 |
(8.11.2009 18:36:20) Afimo můžu se zeptat jak jste spolu dlouho?Nebo spíš jak dlouho se snažíš a chceš aby to bylo z jeho strany jinak?A dluhy jsou z důvodu že je občas někde dlužný za pivo,nebo to je v horší míře-třeba automaty?
|
| Afima | 
 |
(8.11.2009 19:11:44) Jsme spolu deset let. Mé naléhání, aby s tím seknul, trvá cca dva roky. Dluhy pocházejí většinou z toho, že musel uhradit škodu, kterou v opilosti (několikrát) způsobil. Přitom on sám je poměrně úspěšný, nedávno dokonce povýšil, žádný niemand. Jen nemá svůj a tím pádem ani můj život pod kontrolou. Nabízela jsem, že pokud se půjde léčit, tak taky nevypiju ani kapku, prostě že s ním budu držet basu. Ale zatím nic.
|
| Adámkovci | 
 |
(8.11.2009 19:53:16) Takže nezná míru a je agresívní když se napije.Je ho škoda.Tobě by neublížil,nebo nedejbože dětem?Jsi pevně rozhodnutá se rozvést?Jak se chová k dětem...jaký je táta a krom toho pití manžel?Máš v něm oporu?/Když pominu dluhy/Pokud by byl agresívní na mě a syna nečekala bych na nic a odešla.Pokud ne-snažila bych se to ještě nějak řešit.
|
| Afima | 
 |
(8.11.2009 20:04:18) Je ho škoda. Ano, je agresivní. Dětem by neublížil, po mě už párkrát vystartoval, ale nic vážného. Spíš je protivný a útočí slovně. Nejhorší je, že je to nejhodnější člověk, jakého znám. Férový, nepodrazil by nikdy a nikoho. Jen ta flaška, k..va jedna. Dnes se mě děti ptaly, jestli se budeme rozvádět. Řekla jsem, že nevím. Nechtějí o něj přijít, mají ho rády.
|
| papandrea | 
 |
(8.11.2009 20:30:33) Ta skutečnost,že "jen vystartoval" se může zvrtnout na "jen napadl" a v krajním případě "zabil v opilosti" moje dost dobrá kamarádka žije s alkoholikem 10let a od nadávek bohužel došlo už i na napadení...nečekala bych a odešla v době kdy si toho člověka můžeš ještě vářit,už kvůli dětem...můj extchán pije celý život,tchýně to sním vydržela a statečně spolu žijí dál,on není nikdy agresivní,spíše komický a už mu není pomoci...přeji hodně síly při rozhodování
|
|
|
|
|
|
| zojanda | 
 |
(9.11.2009 9:25:12) Ahoj, chci jen reagovat na to, že nevěříš na vyléčené alkohliky. Od kamarádky otec byl alkoholik, celou její pubertu prochlastal, její máti se rozhodla, že s ním zůstane a nakonec to vyšlo, už přes 10 let abstinuje a vynahrazuje si výchovu na svém vnukovi ... takže možné to je, ale je fakt, že se obětovala matka, dcera a ještě to je neuvěřitelný risk, nemuselo to vyjít .... a jeho cesta k dceři byla složitá, když v pubertě sbíráš tatíka z ulice, tak to je vztah bez úcty, respektu atd. ... osobně bych do toho nešla, nedokázala bych s takovým člověkem žít a čekat několik let na den, kdy se rozhodne nechlastat a léčit se ...
|
|
|
| papandrea | 
 |
(8.11.2009 20:17:19) Ano,já se rozváděla v době,kdy jsem manžela ještě milovala,stačil by náznak domluvy a snad bych mu opět odpustila,vždy když jsem měla slabou chvilku vzpoměla jsem si na bolest kterou mě způsobil a to mi pomáhalo.Po rozvodu jsem byla ráda že jsem to dotáhla do konce,protože pak teprv se rádoby kamarádi rozvykládali co byl můj ex zač.Udržujeme kontakt na úrovni,kvůli dětem,bere si je pravidelně.A že mi na něm nezáleží jsem mohla říct s čistým svědomím po 3letech
|
|
| 10.5Libik12 | 
 |
(8.11.2009 20:58:57) No jestli máš děcka, měla by ses probudit. Rozvor není hra na schovávanou.
|
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(8.11.2009 21:34:34) Možná by ti dodala novou krev kniha od Kateřiny Janouchové Nejbližší. ...jestli jsi ji už tedy nečetla. Velice zajimavé pojednává o této tematice a hlavné o autorce samotné, která se společně s manželem doufám, přes tento problém přenesla. Byl to dlouhý, hodně marný boj, ale nakonec to ustály.
Naše manželství, žádné takové problémy nemá, ale tuhle knihu raději ani nikomu nepujčuji, nechvám si jí na eventuelní krize, abych si dokázala vlít krev do žil a bojovat jako lvice pro to, co jsme si slíbili. A jinak te taky na tohle hodně dobrá autorka Slovenka Táňa Keleová - Vasilková, když jsem poprvé dostala tuhle knížku do ruky, tak jsem jen zakroutila očima, páč jsem očekávála krasické kámem pr.. cihlu, utekl/a od rodiny děsně se zamilovala. Ale za poslední dva měsice jsem přečetla knihy dvě a obě byli tak nevšedně všední, týkající se toho, co cítí a prožívá normální ženská, která stojí o svojí rodinu a snaží se ustát nástrahy a řeší běžně běžné problémy. Čte se to výborně a člověk se vlastně prokouše ke konci příběhu a muže si sám srovnat v hlavě, o co vlastné stojí a oč bojuje a někdy se i vzpírá. Našla jsem ale, že zatím nevyšli tyhle dvě konkrétní v českém překladu... Srdce v tme a druhá je ... nepamatuju se, musím se mrknout
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(8.11.2009 21:43:09) Ona a On je ta druhá kniha.
|
|
|
|