| Berengarie | 
 |
(3.1.2015 7:36:53) Vy, co máte malé děti a zároveň pracujete – máte nějaký čas jen pro sebe? Na své koníčky? Cvičení? Kulturu? Na setkávání s přáteli bez dětí? Na utužování vztahu s partnerem? Nebo všechno tohle minimalizujete a čekáte, až děti vyrostou a nebudou vás tolik potřebovat? Pokud ano, tak kdy to stíháte? Pokud ne, tak je to zdravé? Zvlášť ty vztahy už mohou být pryč, až děti odrostou, ne? Kde je u vás ta správná rovnováha? Já teda šidím tohle všechno, rovnováhu zatím nemám, no a nejhorší svědomí mám z toho partnera. Díky
|
| Eecta | 
 |
(3.1.2015 7:48:57) S partnerem se tužíme po večerech, když děti spí a přátelské vztahy pěstujeme i s dětmi, návštěvy, společné výlety, hory, stanování... Čas na sebe se zatím nevejde.
|
| Eecta | 
 |
(3.1.2015 7:56:20) Jo a do svých koníčků děti zapojujeme a sportujeme a chodíme za kulturou taky hromadně - na výstavy, do muzeí a podobně. Akorát v kině jsem nebyla na filmu pro dospělé ani nepamatuju. Pouštím si je doma opožděně z DVD. Jako rovnovážný stav mi to připadá, jsme prostě pracující rodiče s malými dětmi, až děti odrostou a nebudou s námi pořád, zase se přizpůsobíme jinak.
|
| Berengarie | 
 |
(3.1.2015 9:30:01) Jo, jo, v kině nebo divadle jsem nebyla cca 5 let, ale to mě trápí asi nejmíň.
|
|
|
|
| Evžíček | 
 |
(3.1.2015 7:50:27) děti mám 3- nejstarší 10 let. Času mám dost- do práce chodím na poloviční úvazek a mám hlídací babičky- mámu a tchýni, obě zlaté.takže mám dost času na cokoliv. Na druhou stranu si obou dam vážím a hýčkám si je, jinak bych asi moc volného času neměla. Bydlíme všichni společně- v oddělených bytech- máme hodně velký dům a máme se rádi.
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(3.1.2015 8:08:58) Definuj :malé děti" Do 5ti let? Pokud byli kluci menší, času na sebe sem měla méně - teď je to mnohem lepší. Sposta toho, co píšeš, lze dělat jako rodina... Koníčky sem přizpůsobila, ale vždy to šlo. Na kole ne sama 40km, ale s dětmi 10km. Totéž běžky, sjezdovky... Na zábavy s přáteli jsme šli párkrát do roka, jinou kulturu nemusím. Dovolená jen s manželem 3/4dny v roce lyžování Alpy (a tuším, že od 6ti let už jezdil luci s námi) Letní dovolené většinou v partě a to i s dětmi - voda, kola apod. Teď poslední dva roky super! Kluci jdou sami ze školy a do školy, na kroužky. Mám mnohem víc času sama pro sebe. A vůbec nelituji těch let, které jsem defact "obětovala" pro ně - bylo to super, a kluci se naučili spoustu věcí, které teď můžeme dělat společně - cyklistika, běžky, brusle...
|
| Berengarie | 
 |
(3.1.2015 9:28:57) Malými dětmi myslím asi tak do první třídy. Co se týče toho sportu - stačilo ti takové spíš nárazové sportování na udržení kondice (příp. váhy)?
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(3.1.2015 9:42:11) Muselo mi to stačit. Na kole rozhodně, protože je rozdíl vést 40km jenom svoji pr*del, a vést 10km navíc dítě na tyči popř. v sedačce a ještě dohlížet na jedno na kole. Fyzicky Tě to "dětské sportování" vyčerpá mnohem víc. Totéž běžky, pokud mladšího dotaháváš na laně k chatě.. stejně tak vláčení po sjezdovkách. A váhu sem měla nižší, teď mám sice stále stejnou velikost kalhot i všeho, ale mnohem víc svalů. Ono se to všechno jednou v dobrém rtí - veškerá investice do dětí.
|
| Nessie a příšerky | 
 |
(3.1.2015 14:41:52) Cairo, to mi právě přišlo naopak - sjezdovky neposoudím, ale z toho ostatního dětského sportování mě vždycky tak akorát bolí záda, ale chybí ty pravé endorfiny. Na inlinech jedu většinu cesty v předklonu, na kole šnečím tempem, k tomu neustálé občerstvování cestou. Ale stojí to za to a je to čím dál lepší My si zas při takových aktivitách nejvíc pokecáme.
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(3.1.2015 9:43:38) Jo, a s dětmi 6let se dá dělat spousta věcí - malé děti si představuji do těch tří let, kdy si fakt u nich uvázaná. Od těch šesti výš, to už fakt dost šlo.
|
|
|
|
| M_ |
 |
(3.1.2015 8:26:19) Ano večer když jdou spát. Na přátele bohužel času moc není.
|
| Berengarie | 
 |
(3.1.2015 12:43:30) Z tohohle pohledu mi zas připadá užitečné, že díky tomu časovému tlaku se nějak přirozeně vyselektovali lidi, s kterýma chci opravdu trávit čas, a ti ostatní nějak z mého života zmizeli.
|
|
|
| nebeska |
 |
(3.1.2015 8:30:23) Večer, když syn usne, mám čas pro sebe. V našem minibytě to znamená, že koukám na TV se sluchátkama a kolem desáté odpadnu :) Tak 2x - 3x do měsíce jdu sama do kina :) Jednou za čtvrt roku na nějaké posezení s přáteli. Ostatní kulturu, sporty a jiné vyžití provozuju se synem :) Pokud s ním nejsem, pracuju.
|
|
| P/L | 
 |
(3.1.2015 8:32:33) to mame vsichni stejne, ne? takrka sestilety dysfatik, 3/4 uvazek - v realite 150% celeho uvazku neb kolega dal v dubnu vypoved a ted nastupuje nahrada, manzel prace na smena, jedna babicka:) ale o vikendech rodinne vylety nebo plavani, obcas navsteva, spolecne dovolene i prodlouzene vikendy kveten - rijen ted jsem zavedla 1x mesicne cokoli jen s manzelem - snidane, divadlo, detektivni hra, pivni lazne... diky jeziskovi mame program na pul roku:) brblam taky, moje jedine predsevzeti "vice casu na sebe", ale v podstate jsem spokojena = delame maximum v dane situaci...
|
| Berengarie | 
 |
(3.1.2015 9:39:33) 1x měsíčně jenom s mužem zní rozumně. S hlídáním problém nemáme, chůva přijde kdykoli, ale zase s těmi dětmi chci být co nejvíc to jde. Jinak náš vztah s mužem je hodně založený na povídání - koníčky společné nemáme, kamarády máme taky každý svoje, ale vždycky jsme si moc dobře pokecali v zásadě na jakékoli téma. No a to právě moc společně s dětmi nejde, jsou to vždycky jenom takové útržkovité informace, vůbec není šance jít do hloubky. A samozřejmě řešíme hlavně provoz (tuhle jsem něco hledala v mobilu a docela jsem se zhrozila těch sms s mužem - to je samé "Koupíš pečivo?", "Je doma něco k jídlu?", ...).
|
|
|
|