Re: Čas pro sebe

Čas na sebe bych bývala i měla, ale nic se mi v té době nechtělo, byla jsem tak utahaná (práce od sedmi a jsem sova), že jsem si odpoledne po práci radši lehla, když si někdo vzal děti ven. Nebo jsme si doma četla, později internet. Teď si pár let užívám a už nemám pocit, že je to na úkor něčeho, jezdím do pražských divadel, několikrát týdně zumba, zvu si návštěvy a vařím pro ně, chodím na kafíčka a večeře, plesy, občas jezdím do Prahy na dlouhé vycházky po centru nebo i tady u nás. Denně si vařím. Hubnu.
Už není nutnost venčit děti někde v lese nebo v přírodě, sedět na hřišti, jezdit s nima na kole apod., což byl pro mě opruz, kolo už ani nemám.

Dětem je 20 a 13.