Diskuze : Peníze a bydlení : Rodinné finance

Cimbur, to je super a presne tento štýl mi k Tebe sedí. Striedmosť, praktickosť a zároveň zabezpečenie zadných vrátok.
U nás má MM na starosti investicie. Díkybohu, že ho to baví, nemám čas ani chuť sa v tom orientovať.

Můj limit je to, co potřebuju. Víc jak 10% platu je to určitě.

Stáňo, tak nějak jako ty, to má můj syn...když je nějaká akce, výlet, focení, prostě se něco děje, tak snad vůbec nepotřebuje jíst ani pít...až když akce skončí, všechno opadne a má doma klid, tak se nají. Ovšem zvlášť když byl menší, tak to bylo peklo, protože pak dostával hysteráky z hladu, ale jíst nechtěl. Takže jsem musela nosit cokoli, co byl ochotný sníst, i kdyby to bylo sebevíc nezdravé, protože jinak se s ním pak nedalo vůbec existovat - vzteklý, ubrečený, unavený, ale jíst prostě ne... No, doteď to pořád tak trochu má, ale už se naučil aspoň něco malého sníst...ovšem tedy třeba dneska měli celodenní výlet s dopravním kroužkem do Ústí nad Labem - ráno snědl půl krajíčku chleba s lučinou bez příchuti - to je jeho obvyklá snídaně, plus ovocný čaj. Odcházel z domova v 6:15, přijel domů v 19:15. Jeli vlakem, pak prohlídka železničních modelů, exkurze do trolejbusové vozovny, objednaná fotojízda historickým trolejbusem a návštěva depa ČD Cargo. Pak zas vlakem zpět do Prahy. Za celý ten den snědl 2 - slovy DVA! pizza šneky o průměru asi 7 cm, které jsem pekla včera v noci a kterých měl celou krabici, vysloveně si je vyžádal (zbytek přivezl zpět) a jeden malý tvarohový koláč. A necelou půllitrovku pití. Víc nic, žádnou zastávku na občerstvení po cestě neměli, že by si někde mohli něco dát...večer přijel a snědl dva kousky smaženého sýra a brambory.

"Vždycky mi přijde líto, když lidé celý život škudli."

Já respektuji, že pro každého je radost něco jiného.
Na všechny životní radosti zdaleka není třeba utrácet velké peníze.
Ale za každou cenu vždy na všem ušetřit jen z principu mi také přijde smutné. Takové to "nebudu si přece dávat kafe za stovku, když doma si ho uvařím za pět korun", to myslím člověka někdy zbytečně okrade o zážitek, o pohodu, o svobodu...
Pro mě jsou peníze prostředek, ne cíl. Nebudu nejšťastnější, až jich budu mít nejvíc. Ale dost uvolňují v životě ruce, to ne že ne.

Stáňo, to bylo jen obecně, ty jsi mi nenapadla