***

Přijely jsme po poledni....tak jsme se dospaly...Adi od 16.20 do 20.00 já od 17 do 19.30....

Včera jsem jela včera výjimečně o dvě hodiny dříve do Olomouce, byli jsme tam s Kubou už po deváté, jel se mnou, coby fyzická opora, a dvě a půl hodiny čekali na příjem, takže poznatek, že nemá cenu jet dřív, protože, když tam přijedeme v jedenáct, už na ambulanci nikdo nebývá a nečekáme vůbec....dala jsem si rezervu, kdyby měl vlak zpoždění, ale zpoždění bylo jen 5minut...

Adi dělali hned ultrazvuk a já nechtěla, aby šla na cystografii, protože se napouští pipinkou kontrastní látka do močových cest a ledvin...ten dr., co jí operoval říkal, že by se to mohlo udělat až po operaci obou ledvin, pro kontrolu, že teď by mu stačil ultrazvuk, jestli bude špatný nález, stejně to bude k operaci...ale nakonec na oddělení rozhodli, že Adi tu cyskografii udělají....dali jí uspávací látku do zadečku, v momentě jí Kuba uhoupal v kočárku, celé vyšetření minule (v květnu 2009) trvalo 30 minut a teď byla šikulka, vůbec se neprobrala, paní doktorka říkala,že se hned vyčůrala, takže krásně viděli, že ten nález je stejný, pořád má neoperovanou ledvinu hodně špatnou, moč se vrací, reflux nejhorší 5.stupeň...takže operaci se nevyhneme...ale, co je hlavní OPEROVANÁ PRAVÁ STRANA FUNGUJE SUPER, OPERACE SE PODAŘILA A VÝSLEDEK JE VYNIKAJÍCÍ!!! tak doufám, že i ta druhá strana se podaří...dostaneme propouštěcí zprávu i s termínem operace domů poštou, počítám dle řeči sestřiček, že to bude ten konec února....

Jinak Adi usnula včera večer v půl deváté, byla ukňouraná, já jí nosila od 15hodin, chtěla na zem, ale nebylo to možné...lino na pokoji a jasně špína, i když se vytírá 3x denně....tak stále na rukou, Kuba odjel ve tři domů...po tom vyšetření spinkala ještě další tři hodiny a večer nemohla zabrat...v noci se budila co hodinu, v pět nás sestřička vzbudila, jestli jsme si vzaly antibiotika o půlnoci....a už neusnula...plakala až do do půl jedenácté, celé dopoledne byla ospalá, usnula cestou na vlak a spala hodinku, teď to dospávala odpoledne, ale je rozhozená, pláče pořád.....je umrčená, ale po té nemocnici to vždy trvá pár dnů, než je ve svém režimu...

Dnes jsme jely domů pendolinem,byly jsme za 44minut v Ostravě, paráda...domů jsem jela naokolo, nízkopodlažním autobusem a pak na přestup dalším autobusem nízkopodlažním, nechtěla jsem, aby mě naši čekali autem, zvládla jsem to sama...akorát mě naštval Kuba, měl vybitý mobil...mohl mě počkat a mohli jsme spolu vytáhnout po schodech kočár a kufr, byla bych doma za 15minut....ale včera mi pomohl skvěle, musím ho pochválit....všechno odtlačil, odnosil.....hustě sněžilo v Ostravě i v Olomouci, chodníky šílené a nemocnice na kopečku....já jsme dneska uvažovala, jestli na mě neleze chřipka, že mě bolí ramena a ruce, ale to mám z nošení Adinky....zítra jí vypustím v pokoji na zem a budu odpočívat...tatínek už vykoupal a nakrmil, šel uspát a já si jdu konečně dočíst, co jste napsaly...šla jsem odpolko spát, aniž bych měla dočteno....omlouvám se za román...

Dnes přijela na pokoj maminka s měsíčním chlapečkem, stejná diagnoza jako Adi....byla chuděra vystrašená, co je čeká....jsem ráda, že my už máme velkou část za sebou....sice nás čeká ještě ta jedna operace. bude to šílený stres a strach, ale pak už budeme zdravé holky