Re: Mam duvod zarlit, ale zarlit nechci - jak z toho ven?

Mirku,
já vím, že dle témat tady na Rodině by si člověk (žena málem mohl myslet, že je to na mužským něco výjimečného, tudíž je třeba si ho považovat, ale já i můj muž se k sobě oba chováme zdvožile, píšeme si a voláme během dne, většina otců má ráda své děti a stará se o ně, chodí do práce.. V mé rodině i v rodině mého muže jsou tyto hodnoty také tak nastaveny, to platí i pro mé okolí. Nicméně pro vztah potřebuji něco víc nebo spíše bych napsala ještě "něco" jiného. Kromě toho, že ho budu mít ráda, od partnera očekávám.. stop to není to správné slovo! Já od mužskýho potřebuji cítit pocit jedinečnosti.
Z tohoto důvodu jsem psala, že bych spíše zkousla nevěry na jednu noc, než citovou angažovanost mého manžela.
Musím opakovat, co jsem psala. Jestliže Bílýnick někde v duši řeší, to co založením tohoto tématu na Rodině řeší, pak její manžel by se měl prostě víc snažit, ach jo, a tím nemyslím "chovat se zdvořile, chodit do práce, starat se o děti.
Toto téma tu už proběhlo vícekrát, je to pořád dokola, pro mě intimita ve vztahu není jen sex, jsou to určité rituály, společné vzpomínky, věty, které není potřeba doříct. Já rozhodně nepotřebuji mít manžela uvázeného doma, byl mi nevěrný, ale pro jeho kladné stránky jsem přivřela obě oči (parafrázuji volně můj oblíbený citát: "a zabít ho by bylo nelegální"), není malej kluk, žádné sliby jsem od něj neočekávala, ale to, co děla manžel Bíléhonicku mi přejde dost přes. ON! vyloučil sex (stejně nám to neklapalo, však jsem ti říkal a jedeme dál.

Přesto věřím, že jsme lidi různí, Bílýnick to zkousne a bude spokojená. To, že mně osobně přijde, že její manžel využívá jejího vděku, že s ním může být je irelevantní.

Přesto podruhé - brala bych, kdyby jejímu manželovi došlo, jak trpělivou a vstřícnou ženu doma má, proto se vrátil domů. Ale poté, co dělá, mně přijde, že její trpělivost a vstřícnost zneužívá.