Re: Jsem líná

Annie, to je fakt mylný dojem, stíhám úplně normálně a běžně jako každý smrtelník. Jsem akorát velmi rychlá ve vaření, to ano. Ale v jiných činnostech ne, to jsem průměrná až pomalá
ALe fakt celkem málo plýtvám časem na takové to neplnohodnotné neodpočinkové rozplácnutí a lenost, o níž je tu v diskusi řeč. Jako jo, taky samozřejmě občas zahniju, ale nedrží mě to dlouho, prostě to přetrhnu a jdu udělat to odkládané.
A když odpočívám, tak odpočívám naplno a ne s provinilým pocitem, že vlastně nejde o odpočinek, ale o lenost a uhýbání před něčím. Odpočinek x lenost je fakt velký rozdíl. Skutečný lenoch je totiž líný i plnohodnotně odpočívat.

Dneska jsem třeba spokojeně koukala na půlku Babettiny hostiny (druhou půlku si pustím zítra). A prostě jsem na ni koukala a užila si ten krásný film a nečučela přitom bokem na internet a neodbíhala do kuchyně a a...jen jsem se dívala, dokázala bych skoro nakreslit scény z toho filmu, soustředila jsme se v tu chvíli jen na něj, pro radost, ne pro zabíjení času.
A cukání myšlenek odbíhat mě u toho nějak netrápilo, protože jsem věděla, že jsem udělala všechno, co bylo dnes potřeba a naplánováno a měla jsem tím pádem čas prostě pro sebe (v době synova odpoledního spaní) a užila jsem si ho tak, abych z toho měla příjemný a odpočatý pocit. Dobu synova odpoledního spánku se právě snažím nerozbřednout a nevyplýtvat, ale neznamená to, že ji trávím samou prací(i když samozřejmě částečně ano), to fakt ne, střídám úplně normálně práci i odpočinek, ale snažím se vyhnout takové té nanicovaté rozplizlosti, při níž člověk ani nic neudělá, ani si neodpočine.
Hniju teda s železnou pravidelností při PMS, to je naprosto nepřekročitelné, prostě vím, že jak přirostu k židli a tupě čumím na internetové diskuse a navrch sežeru pytlík brambůrků, tak vím, že jsem druhý den jasná Pozná to okamžitě i manžel